..

Pojmy na vysoké škole

8
zdravotnických oborů) a sepsání odborného textu. Požadovaný rozsah je 40-60
stran, blíže požadavky upřesňuje konkrétní směrnice vysoké školy.
 čestný doktorát – udělují vysoké školy významným osobnostem za jejich přínos
v určité oblasti společenského života. Titul „doctor honoris causa“ se v České
republice uvádí ve zkratce „dr. h. c.“ za poslední titul za jménem, na Slovensku ve
zkratce „Dr. h. c.“ ještě před titulem docent nebo profesor.
 děkan – stojí v čele jednotlivých fakult (škol) univerzity a řídí ji. Z řad profesorů a
docentů fakulty jej volí akademický senát. Děkan mívá tým proděkanů, tj. zástupců,
pro určité oblasti činnosti fakulty (např. pro výuku, pro vědu a výzkum aj.) Na naší
univerzitě děkanům odpovídají ředitelé jednotlivých pracovišť a proděkanům jejich
zástupci. Studenti se na děkana (ředitele), jakožto nejvyšší osobu fakulty, obracejí
pouze zcela výjimečně v nejzávažnějších případech.
 děkanát – je výkonný útvar fakulty pro zabezpečování jejích administrativních úkolů.
Děkanát tvoří sekretariát děkana a studijní oddělení jednotlivých ročníků. Na naší
škole mu odpovídá kancelář školy s asistentem.
 diplom – doklad o ukončení vysokoškolského studia a o získání příslušného
akademického titulu (bakalář, magistr apod.), jehož součástí je vysvědčení o státní
zkoušce a dodatek k diplomu s výpisem všech známek.
 diplomová práce – je závěrečná práce magisterského studia, pomocí níž se ověřují
vědomosti a dovednosti, které student získal během studia, a jeho schopnost je
využívat, především pracovat s odbornou literaturou, provést vlastní výzkum a sepsat
o něm odborný text. Obhajoba diplomové práce je součástí státní závěrečné
zkoušky. Požadovaný rozsah je 60-80 stran, blíže požadavky upřesňuje konkrétní
směrnice vysoké školy.
 dizertační práce – je závěrečná práce doktorského studia, obhajoba dizertační
práce je součástí státní doktorské zkoušky. Doktorand v této své vědecké práci na
základě průběžného výzkumu, s využitím množství zdrojů a vědeckých metod,
prokazuje schopnost samostatně vědecky a tvořivě pracovat v oblasti výzkumu nebo
vývoje a řešit teoretické i praktické problémy daného oboru. Požadovaný rozsah je
100-120 stran.
 docent – je vědeckopedagogický titul vysokoškolského učitele. Docenty schvaluje
vědecká rada fakulty a jmenuje rektor vysoké školy. Docentem lze jmenovat na
základě úspěšného habilitačního řízení odborného asistenta, který prokázal

9
pedagogickou způsobilost a schopnost tvořivě vědecky pracovat a má potřebnou
praxi. Oslovujeme zásadně tímto titulem („paní docentko“, „pane docente“), je
nadřazen všem odborným titulům, vyšší titul je jen profesor.
 dodatek k diplomu – dvojjazyčný (slovensky, anglicky – Diploma Supplement)
dokument, který je absolventům od roku 2005 automaticky vydáván při řádném
ukončení studia zároveň s diplomem. Obsahuje kromě základních údajů o vaší
osobě, univerzitě a studijním programu, i všechny předměty, které jste během studia
absolvovali a jejich klasifikaci.
 doktorand – student III. stupně vysokoškolského (doktorského) studia
 doktorandské studium – na Slovensku se tak označuje III. stupeň vysokoškolského
studia
 doktorské studium – je forma dalšího vzdělávání a výchovy absolventů vysoké
školy v budoucí vědecké pracovníky. Trvá obvykle tři až pět let a po vykonání
předepsaných zkoušek a obhájení doktorské (disertační) práce je zakončené
udělením akademicko-vědeckého titulu „doktor“ ve zkratce „PhD.“ (pouze v české
republice se píše „Ph.D.“) uváděné za jménem. Na Slovensku se však takto označuje
spojený I. a II. stupeň studia, např. lékařství.
 fakulta – je vlastní škola určitého zaměření (např. přírodovědného, právnického,
lékařského), z nichž je tvořena univerzita. Na naší univerzitě fakultám odpovídají
jednotlivé ústavy a detašovaná pracoviště.
 Gaudeamus igitur – latinská píseň ze 13. století (v překladu „radujme se tedy“)
používaná jako neoficiální studentská hymna zpívaná při příležitostech jako jsou
imatrikulace či promoce
 hostující docent a profesor – označení, která se udělují významným odborníkům
na základě pracovního poměru nepřesahujícího 2 roky na místo vysokoškolského
učitele na příslušné vysoké škole. Označení se píší za poslední akademický titul za
jménem v celém znění nebo zkratce „h. doc.“, „h. prof.“.
 imatrikulace – pokud je organizována, je slavností obřad přijetí studentů za členy
akademické obce po složení imatrikulačního slibu před děkanem
 index – hovorový výraz pro Výkaz o studiu na vysoké škole.
 ISIC (International Student Identity Card) – je celosvětově uznávaný průkaz
studenta střední, vyšší oborné nebo vysoké školy. Průkaz platí ve 130 zemích světa,

10
kde opravňuje k tisícům různých výhod a slev. Může být vystaven studentům denního
studia, věk studenta přitom není omezen.
 katedra – je pedagogické a vědecko-výzkumné pracoviště fakulty. Na naší univerzitě
je např. Katedra sociální práce nebo Katedra tropického zdravotnictví.
 kolegium rektora – je stálý poradní orgán rektora, členy jsou prorektoři, kvestor,
děkani, předseda a místopředseda (student) senátu školy a další. Řeší obvykle
provozní záležitosti celé vysoké školy.
 kvestor – zajišťuje hospodaření s prostředky školy, je obdobou finančního ředitele ve
velkém podniku
 mimořádný profesor – docent, který byl na příslušné vysoké škole pověřen a
jmenován rektorem k vykonávání funkce profesora. Označení v celém znění nebo
zkratce „mim. prof.“ se píše za poslední titul za jménem.
 nostrifikace – uznání vysokoškolského studia v jiném státě. Může být vyžadována
některými zaměstnavateli nebo veřejnými vysokými školami, pokud studiem na nich
chce pokračovat student, který získal předchozí vysokoškolské vzdělání v zahraničí.
Vyžadována může být úřadem při požadavku zápisu titulu do občanského průkazu.
 odborný asistent – je označení vysokoškolského učitele, který získal akademicko-
vědecký titul PhD. či CSc., může se psát zkratkou „odb. as.“ před jménem
 postgraduální studium – jiný název pro doktorské studium, které je zakončeno
udělením titulem PhD. („doktor“), který nahradil dřívější CSc. („kandidát věd“)
 prerekvizity – předměty, jejichž absolvování podmiňuje zapsání předmětu jiného. Na
naší univerzitě se systém prerekvizit nepoužívá.
 proděkan – zástupce děkana pro určitou oblast činnosti fakulty (např. pro doktorské
studium, pro vědu a výzkum aj.) Na naší univerzitě mu odpovídá zástupce ředitele
pracoviště.
 profesor – je nejvyšší vědecko-pedagogický titul učitele vysoké školy, je jmenován
prezidentem republiky. Profesorem se může stát docent, který úspěšně absolvoval
inaugurační řízení. Oslovujeme je výhradně „paní profesorko“, „pane profesore“.
Určitě takto neoslovujeme všechny vyučující na vysoké škole, ačkoliv byl takový zvyk
na střední škole. Středoškolští učitelé však titul profesor nemají, a pokud jej užívají,
tak neoprávněně.

11
 promoce – je slavnostní ukončení Vašeho úspěšného studia, ať už bakalářského
nebo magisterského. Koná se v důstojném prostředí, v našem případě v krásných
prostorách Zrcadlového sálu zámku v Dobříši, a nejvíc se na ni zpravidla těší Vaši
příbuzní. Při slavnostní promoci, která samotná trvá přibližně hodinu, obdržíte diplom
a pak již jen budete s nostalgií a věříme, že i s dobrými zážitky, vzpomínat na léta
prožitá na naší univerzitě. Vykonáním promočního aktu je pověřen tzv. promotor,
dále na ní vystoupí obvykle rektor nebo děkan provázený osobou zvanou pedel,
která drží žezlo, a další hodnostáři a akademičtí pracovníci, kteří jsou, stejně jako
promovaní studenti, oblečeni ve slavnostních oděvech, talárech.
 prorektor – zastupuje rektora v oblasti činnosti, pro kterou je jmenován. Je jmenován
rektorem se souhlasem akademického senátu. Je to podobná funkce jako proděkan
na fakultě.
 rektor – je nejvyšší představitel univerzity, jedná a rozhoduje jménem školy, na
návrh akademického senátu ho jmenuje prezident republiky. Rektora zastupují v jím
určeném rozsahu prorektoři. Rektor jmenuje a odvolává prorektory, kvestora nebo
vedoucí školských pracovišť.
 rektorát – výkonný útvar vysoké školy zabezpečující hospodářskou a administrativní
činnost, je řízen kvestorem, který odpovídá za jeho činnost rektorovi
 rigorózní řízení – je pokračováním magisterského studia, student v jeho závěru
předkládá rigorózní práci (jinou, než byla diplomová) a absolvuje státní rigorózní
zkoušku. Po úspěšném absolvování získává titul doktor filozofie ve zkratce „PhDr.“,
tzv. malý doktorát.
 rigorózní práce – je závěrečná práce rigorózního řízení, její obhajoba je součástí
rigorózní zkoušky. Student v ní má na základě samostatného studia prokázat hlubší
vědomosti ve studijním oboru v jeho širším základě a schopnost osvojovat si
samostatně nové poznatky vědy a praxe a tvořivým způsobem je aplikovat v praxi.
Rigorózní práce musí být původní, originální. Nesmí být upravená nebo
přepracovaná práce diplomová nebo jiná kvalifikační. Požadovaný rozsah je 80-100
stran.
 semestr – je označení pro zimní a letní pololetí akademického roku na vysoké škole,
je ukončen zápočty nebo zkouškami z předmětů

12
 skriptum (množné číslo skripta) – je učební text na vysoké škole. K zakoupení jsou
v kanceláři školy, k zapůjčení v knihovně vysoké školy. Přestože je jednotné číslo
skriptum, nebývá používáno.
 státní závěrečná zkouška – hovorově státnice, zakončuje vysokoškolské studium.
Sestává z dílčích zkoušek z dvou či tří předmětů a obhajoby bakalářské či diplomové
práce. Okamžikem úspěšného složení státní závěrečné zkoušky je možno používat
získaný bakalářský či magisterský titul.
 studijní oddělení – je administrativní útvar vysoké školy, součást děkanátu.
V úředních hodinách vyřizuje nejrůznější žádosti studentů a provádí kontrolu studia.
Na naší škole plní jeho funkci kancelář školy, která se studijním oddělením univerzity
úzce spolupracuje.
 studijní plán – obsahuje seznam předmětů studijních programů a oborů dle ročníku,
počet hodin výuky, členění na povinné, povinně volitelné a volitelné předměty a
předepsané zápočty a zkoušky
 studijní program – je označení pro akreditované vzdělávání v určitém oboru na
bakalářském, magisterském nebo doktorském stupni
 stupeň vysokoškolského studia – rozlišujeme bakalářský (I.) ukončený udělením
titulu bakalář, magisterský (II.) ukončený udělením titulu magistr nebo inženýr, které
jsou si rovnocenné, a doktorský (III.) ukončený titulem doktor (PhD.), tzv. velký
doktorát. Podle mezinárodní klasifikace vzdělávání ISCED (International Standard
Classification of Education) jim odpovídají stupně vzdělání 6, 7 a 8.
 sylabus – osnova předmětu vyučovaného na vysoké škole, popisuje cíle a obsah
předmětu, doporučenou a povinnou literaturu. Ve slovenském názvosloví také
informačný list predmetu.
 univerzita – je vysoká škola univerzitního typu, obvykle se člení na jednotlivé fakulty
podle svého zaměření. Zajišťuje všechny stupně studijních programů a s tím
související vědeckou a výzkumnou, případně uměleckou nebo jinou tvůrčí činnost.
 univerzita třetího věku (U3V) – zájmové, nekvalifikační studium určené zejména
starším osobám. Platí se zápisné, absolventi nezískávají akademický titul, ale
osvědčení o absolvování kurzu.
 vědecká rada – skládá se z významných představitelů oborů s titulem profesor,
v nichž vysoká škola uskutečňuje vzdělávací, vědeckou a výzkumnou činnost.

13
Vědecká rada mimo jiné projednává dlouhodobý záměr veřejné školy, schvaluje
studijní programy a habilitační řízení na docenty a profesory. Jedná se o akademický
orgán školy, jehož předsedou je rektor.
 Výkaz o studiu na vysoké škole – hovorově index, je ve formě knížečky formátu A6
průkaz studenta na celou dobu jeho vysokoškolského studia, který obdrží při zápisu
do prvního ročníku. Během každého zápisu si do něj student zapíše předměty, které
bude v následujícím akademickém roce absolvovat, vyučující
do něj budou následně zapisovat klasifikaci zkoušení.
Po skončení studia zůstává navždy studentovi.
 vysoká škola (VŠ) – instituce poskytující na základě udělené akreditace terciární
vzdělání v bakalářských, magisterských a doktorských studijních programech
ukončených udělením akademického titulu. Částmi vysoké školy mohou být katedry a
ústavy. Rozdělují se na školy univerzitního typu (poskytující všechny úrovně
vzdělání, tj. včetně doktorského – PhD.) a neuniverzitního typu (poskytující
bakalářské, případně magisterské vzdělání) a podle zřizovatele na státní (policejní a
vojenské, financované ze státního rozpočtu), veřejné (financované ze státního
rozpočtu) a soukromé (platí se školné).
 zápočet – jednodušší forma ověření získaných znalostí či dovedností z určitého
předmětu na konci semestru. K získání může být vyžadována docházka na
cvičeních, vypracování písemné práce nebo složení testu apod. Může být
neklasifikovaný (označuje se pouze „započteno“) nebo klasifikovaný známkou.
 zkouška – forma ověření získaných znalostí na konci semestru, kterou se ukončuje
daný předmět. Může mít podobu ústní či písemnou nebo obojí, včetně praktické
část